CO VŠE JSME DĚLALI V ŘÍJNU
Ahoj všem našim milým
Říjen byl velmi zajímavý. Po mé nemoci jsem byla plná energie a zažila jsem i úplně nové věci. Největším překvapením byla bílá nadílka. Ale protože jsem ostřílená česepíková,nedělala jsem žádnou dámičkou a s vervou jsem se vrhla do prozkoumávání. A to vám řeknu,ten sníh je báječná věc. Nejste od něj vůbec špinavý,i po zraku vidíte kdo kam šel a dá se žrát a je na žízeň
Schválně......existuje ještě něco,co se žere ( po vašem papá ) a přitom to zažene žížu ? Pište mi tipy do vzkazů..... FOTO
A pak zas sníh zmizel a bylo fakt docela pěkné počasí. Chodíme každý den odpoledne na společný procházky s Andreou a Virginií a občas jdeme i ráno. Všechny nás to baví,paničky se vykecaj a my běháme,taháme se o uzel,klacky,aportujem míčky a užíváme si zábavu a pohodu.
V neděli chodíme stále do školky a jak jsem už psala,jsem šikula. Jediný, co opravdu moc neumím, je obrat " v levo v bok " . To se s paničkou vzájemně vždy pošlapem a po pravdě nevím,která z nás je víc nešikovná . Panička vzala s sebou foťák a tak se můžete podívat na mí spolužáky ....... FOTO To odložení je super,co ?
A jednou v sobotu jsme opět vyrazili do Nasavrk. Jen co jsem vystoupila z auta,vrhla se na mě zase moje mamka Česina a chvíli to vypadalo,že to jsou mé poslední minuty. Vůbec se mi to nelíbilo,ale znáte to,rodiče se musí poslouchat . Nikdo se ke mě zase nemohl přiblížit,natož mě pohladit. Česinka mě okamžitě sejmula. Tak jsem se chvíli musela povalovat na zádech,aby pochopila,že nejsem nepřítel.Ze zahrady se ozývali zvuky,jako by tam byl tucet bojových psů a přitom jsme tam byli jen my,plyšoví retrívři .
Pak jsem ale objevila uzel a hned jsme byli kámošky.....koukněte na video
A tak jsme se takhle chvíli přetahovali a naši páníčkové si dali kávičku a pak jsme se šli ještě projít do lesa. Bylo to super odpoledne a zdravíme všechny FOTO